Červen je měsíc, kdy už konečně můžeme nechat kabáty a svetry pověšené ve skříních. Měsíc, kdy nás ráno probouzejí jemné sluneční paprsky, které hladí ospalý obličej svou teplou září. Rána jsou sice ještě řízena zvukem budíku, ale každý den se ten zvuk přibližuje stále víc a více k tichu. Přibližuje se k prázdninám, které jsou už skoro na dosah. Červen je ale u nás ve Školách na konci světa také obdobím přezkoušení individuálně vzdělávaných žáků na základní škole a také našich žáků na lyceu. Jen u nás? Kdepak…
Stejně jako každý rok se i letos naši žáci vydali do různých koutů republiky, a to přímo k nám do Březové, do Brna, Kladna, ba dokonce i do samotné Prahy, aby zde podstoupili tzv. přezkoušení, při kterém učitelé prověřují jejich znalosti prostřednictvím nejrůznějších metod. Každý žák je jedinečný, a tak je i samotný průběh přezkoušení pokaždé trochu jiný, stejně jako příběh, který si každý z nich v sobě nese.
Zažili jsme i dojemné okamžiky, a to především chvíle loučení s našimi deváťáky. S těmi, kteří s námi prošli důležitou částí své cesty, a teď se vydávají dál. Jsou to chvíle, které se člověku vryjí hluboko do srdce. Chvíle, kdy si znovu uvědomíme, proč to všechno děláme. Nejen kvůli výuce a poznatkům, ale i kvůli dětem samotným. Kvůli jejich úsměvům, otázkám, příběhům, pokrokům. Kvůli důvěře, kterou nám projevují, ale i kvůli tomu, co se naučíme my od nich. Loučení je vždycky trochu smutné, ale zároveň v sobě nese zvláštní krásu. Je to znamení, že cesta vždy někde začíná a někde zase končí.
Děkujeme všem našim žákům i jejich rodinám za další rok plný snahy, podpory a vzájemné spolupráce. A našim deváťákům přejeme do života mnoho radosti, odvahy a vědomí, že svět je otevřený těm, kteří se nebojí kráčet vlastní cestou.
